Historicky se kryptologie rozvíjela na základě technického pokroku, stejně jako všechno jiného. Znalosti matematického aparátu posiloval sílu šifer i sílu kryptoanalytických metod. Výpočetní technika tento vývoj posunula ještě mnohem dále a rychleji.
Starověk se datuje jako období mezi 3500 př. n. l. až po rozpad západořímské říše. Doba rozmachu velkých civilizací, filozofů a vědců.
Za první zdokumentovanou šifru můžeme považovat šifru Atbaš v hebrejském jazyku. Tato šifra spatřila světlo světa pravděpodobně v šestém století před naším letopočtem. V názvu šifry je zároveň skryt i princip jejího principu. [1]
Jedná so jednoduchou monoalfabetickou substituční šifru, ve které je prohozeno pořadí písmen. První písmeno hebrejské abecedy (alef) je zaměněno s posledním písmenem (tev), druhé písmeno (bet) pak s předposledním (šin). Princip je prezentován na standardní latince v tabulce níže. (v prvním řádku je abeceda otevřeného textu, ve druhém poté výstupní abeceda) [1]
| a | b | c | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y | z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| z | y | x | w | v | u | t | s | r | q | p | o | n | m | l | k | j | i | h | g | f | e | d | c | b | a |
Touto šifrou jsou šifrovány i některé slova ve starém zákoně. Konkrétně se jedná o knihu proroka Jeremiáše. Ve verších 51:41 a 25:26 se objevuje slovo Šešák (Sesak). Dešifrováním získáme hebrejské slovo Babel, tedy Babylon. V tomto případě nešlo o zakrytí významu, jelikož se slovo Babylon objevuje v další části verše. Tady bylo šifrování použito pravděpodobně pro potrhnutí atmosféry tajemna [2]
Zmínky o tajném písmu můžeme nalézt i v díle Dějiny římského filozofa a politika Herodota. Dílo popisuje konflikt mezi Řeky a Peršany v 5. století před naším letopočtem. Vpád perských vojsk a moment překvapení byl překažen Řeckým exulantem Demaratem. I přes vyhnání z vlasti, stále si zachoval loajalitu. Zprávy o shromažďování vojska Perským pa-novníkem, poslal do Sparty pomocí voskových destiček. Běžné použití spočívalo ve vyrytí zprávy do vosku v dřevěném rámu. Demaratus vyryl zprávu nejprve do dřevěné desky pod voskem, kterou až poté zalil voskem. V tomto případě se nedá mluvit o šifře, jedná se o steganografii, tedy ukrytí informace o přenášení zprávy. [1; 3]
První vojenská šifrovací metoda, pochází ze sparty. Jedná se o scytale (skytalé). Dřevěná tyč o předem stanoveném průměru. Na tuto tyč je navinut pruh kůže, na který se poté po řádcích napíše zpráva. Pokud pruh kůže odvineme dostaneme nesouvislý text. Pro dešifrování potí stačí navinout kůži na tyč o předem domluveném průměru [1; 4]
Základní nevýhodou je fakt, že k prolomení šifry nám stačí pouze znát mechanismus a ná-sledně vyzkoušet několik možných průměrů tyčí.
Jednou z nejznámějších šifer starověku, je Caesarova šifra, pojmenovaná po císaři Gaiu Juliu Caesarovi. Šifra spočívá v nahrazení každého znaku zprávy znakem, který je v abecedě o tři pozice dál. (Viz tabulka níže v prvním řádku je abeceda otevřeného textu, ve druhém poté výstupní abeceda)
| a | b | c | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y | z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y | z | a | b | c |
Pokud tedy zpráva bude: „Tohle je zpráva k zašifrování“, bude výsledek vypadat: „wrkoh mh csudyd n cdvliurydql“. Hlavní nevýhodou tohoto šifrování je fakt, že v případě odhalení šifrovacího algoritmu, je šifra naprosto nepoužitelná.
Caesarova šifra se dá modifikovat několika způsoby. Posun v abecedě nemusí být o 3. abecedu je možné posunout i o jiný počet znaků. Což ale příliš nestěžuje případné prolomení. Útočníkovi stačí pouze vyzkoušet všech 25 možností (v případě latinky).
Další způsob, jak lze modifikovat šifru je využití klíčového slova. Na začátek abecedy se vepíše heslo a zbytek se doplní zbylými písmeny abecedy. V případě, že se v klíčovém slo-vě objeví jedno písmeno vícekrát, uvažujeme pouze jeho první výskyt a ostatní ignorujeme. Pokud by bylo požito klíčové slovo: „moje heslo xyz“, bude po úpravě vypadat takto: „mojehslxyz“. Celá šifrovací abeceda bude vypadat následovně: