Bez klávesnice je pohodlné ovládání počítače nereálné. Jedná se o základní příslušenství, kterým je vždy vybaven každý PC (případně NB a jiné podobné zařízení).
Jak už bylo řečeno, klávesnice je možné dělit podle typu spínaču na tři základní kategorie: membránové, mechanické a optické. Spínač je součást klávesnice, která má za úkol v momentě stisku předat tuto informaci řídící elektronice. Mikrokontroler v klávesici, pak určí, která klávesa byla stisknuta. [1]
Nejjednodušším typem spínačů jsou membránové. většinou neposkytují tak velkou haptickou odezvu jako spínače mechanické a bývají osazeny do kancelářských nebo levnějších herních klávesnic. Nedá se říct, že by se jednalo o nepoužitelný typ. Existuje velká skupina lidí, která preferuje právě tento typ spínače.
Na obrázku výše [2] je znázorněn princip membránového spínače. Přes základní plastovou kostru (Holes layer) s výřezy pro jednotlivé klávesy je potažena horní membránová vrstva (top membrane layer). Tato vrstva je opatřena vodivou plochou, která po stisku spojí elektrický obvod na spodní straně. Reálně by tytop vrstvy vapadali následovně [3]:
Tento typ kláves je pouřit i v jiných zařízeních jako jsou například televizní ovladače [4] nebo průmyslové ovládací panely [5] a jiné.
Druhou skupinou spínačů jsou mechanické spínače. S těmi je možné se setkat s klávesnicemi vyšších tříd. Obecně poskytují lepší pocitový zážitek ze psaní. Tento typ kláves poskytuje lepší hmatovou odezvu než klávesy membránové (je však potřeba říct, že toto je velmi subjektivní a každému se může jevit jinak).
Existuje několik velkých výrobců mechanických spínačů. Nejznámější je německá společnost Cherry, ale na trhu nalezneme i spínače od firmy Logitech, Razer nebo Kailh. (nejedná se samozřejmě o kompletní výčet, jsou zde uvedeny pouze ti nejznámější)
Mechanické spínače je možné dělit na několik základních druhů podle charakteristik stisku (nejedná se o výčet všech, pouze těch základních):
Jak je možné vidět na obrázku [6] (jedná se o spínač Cherry MX Red) Lineární spínače neposkytují uživateli žádnou hmatovou odezvu. Pohybují se rovnoměrnou rychlostí až do konečné polohy. Po uvolnění klávesy je stejným způsobem vrácen do základní polohy. [6]
Tento typ spínačů je často vyhledáván hráči počítačových her. [6]
V případě taktilních spínačů je nutné vyvinout větší aktivační sílu než v případě lineárních spínačů. Při stisku je nutné nejdříve překonat drobný mechanický odpor (viz obrázek [f] spínač MX Brown). Překonání počátečního odporu pak zapříčiní rychlejší dosažení koncové pozice. [6]
Tento typ spínačů je obvykle považován za nejlepší volbu pro psaní, samozřejmě i na těchto klávesnicích je možné hrát počítačové hry. [6]
Ve srovnání s taktilními spínači je hmatová odezva obecně velmi podobná. V případě těchto spínačů je však odpor klávesy znatelný až od určitého bodu, je tedy možné stisknout klávesu zpočátku bez mechanického odporu. Následně klávesa narazí na posuvník, pro jehož překonání je nutné vynaložit “větší” sílu. [6]
Tento mechanismus poskytuje uživateli znatelný zvukový “zážitek”, který někteří vyhledávají pro některé je tento zvuk otravný [6]