Pasivní prvky zahrnují metalické a optické kabely, rozbočovače a konektory. Tyto prvky jsou zásadní pro propojení aktivních prvků, jako jsou například přepínače a směrovače.
Jak už název napovídá u metalických kabelů je přenosové médium kov (nejčastěji měď) a signál je přenášen jako změna napětí (rozdíl potenciálů na obou koncích vodiče).
Z anglického twisted pair cable je dnes jedním z nejpoužívanějších typů vodičů v sítích LAN. Kabel je složen z 8 vodičů, které tvoří 4 páry (níže na obrázku vlevo). Pro připojení je nejčastěji využívána koncovka RJ-45 (níže na obrázku vpravo).


Kroucení párů vodičů je zodpovědné za minimalizování vzájemného rušení vodičů nejen mezi jednotlivými v páru, ale i mezi jednotlivými páry. [b]
Kroucená dvojlinka slouží pro vytváření pouze dvoubodových spojů a délka je omezena na maximální délku 100m. V praxi je možné narazit na několik kategorii kabelů od cat5 po cat8 v různých modifikacích. Podrobněji ke kategoriim zde. Oproti koaxiálním kabelům, není možné na kroucené dvojlince dělat odbočky.
Kroucenou dvojlinku na trhu nalezneme ve dvou provedeních UTP a STP které se dále dělí na další varianty. Viz tabulka níže [a] Stínění je důležité v prostředích, kdy je očekáváno velké rušení (velké elektrické stroje - pily, generátory, …)
Názvy ISO normy jsou složeny pomocí následujícího pravidla [a]

Koaxiální kabel je dnes používán spíše pro přenos televizního signálu, ale nabízí i vhodné parametry pro přenos datového signálu (za předpokladu, že není možné využít optických kabelů). Nenabízí však tak velké přenosové rychlosti jako kroucená dvojlinka. Nejvyšší teoretická rychlost koaxiálního kabelu je 10 Mbit/s. [c]
Koaxiální kabel nemusí sloužit jen jako prostředek k realizaci dvoubodového spoje, ale je prakticky možné přímo do kabelu vyříznout místo pro další odbočku (toto se dnes ale již nepoužívá).
Základní strukturu koaxiálního kabelu je možné vidět na obrázku níže. [d]

V dnešní době je však tento typ kabelu pro využití v počítačových sítích nahrazován optickými kabely, jelikož už nejsou tak finančně náročné jako tomu bylo v době koaxiálních kabelů. Na druhou stranu je koaxiální kabel stále hojně využíván jako prostředek pro přenášení signálu například z televizních antén.