Pole je jednoduchá datová struktura, kterou si můžeme představit jako tabulku hodnot (nutně to nemusí být čísla). Každá hodnota má svou pozici, pomocí níž s ní lze pracovat. Této pozici se říká index. Níže je uvedena ukázka pole. Všimněte si, že první prvek pole má index s hodnotou 0.

index 0 1 2 3 4 5
hodnota 4 8 15 16 23 42

Pole se využívá v případě, že chceme ukládat větší množství strukturovaných dat, u kterých by nebylo praktické nebo vůbec možné použít samostatné proměnné. Pokud bychom například chtěli uchovávat věk pěti uživatelů, proměnné by ještě šlo využít.

Co ale když uživatelů bude 50 nebo 1000? Nebo když dopředu nevíme, kolik uživatelů budeme potřebovat uložit? Ve všech těchto případech použijeme pro ukládání hodnot pole.

Základní práce s polem

Mezi základní operace, které lze s polem provádět, patří – stejně jako u proměnných – jeho definice a deklarace a následně také práce s jednotlivými prvky.

Deklarace pole

Deklarace pole je ve své podstatě velmi podobná deklaraci proměnné. Stačí uvést jeho název a klíčové slovo pole, které je doplněno hranatými závorkami s číselnou hodnotou udávající počet prvků.

Deklarace jednorozměrného pole v jazyku vývojových diagramů

Deklarace jednorozměrného pole v jazyku vývojových diagramů

V případě deklarace pole je potřeba mít na paměti jednu důležitou věc: po deklaraci standardně nejsou v poli uloženy žádné hodnoty. Nelze tedy předpokládat, že bude automaticky naplněno například nulami. Deklarace obecně pouze vyhradí místo v paměti počítače.

V případě jazyka vývojových diagramů, který je ze své podstaty pouze grafickým, strukturovaným znázorněním pseudokódu, závisí tento fakt pouze na našem rozhodnutí. Můžeme si tedy stanovit, že pole je po deklaraci naplněno nulami – je však nutné tuto informaci ve vývojovém diagramu výslovně uvést.

<aside> <img src="/icons/light-bulb_yellow.svg" alt="/icons/light-bulb_yellow.svg" width="40px" />

Při programování se můžeme setkat se staticky nebo dynamicky alokovanými poli. U statických polí dopředu známe počet prvků a právě tak velká paměť je předem vyhrazena. U dynamicky alokovaných polí není potřeba velikost určovat předem – v průběhu programu se v případě potřeby automaticky vyhradí další paměť. U základní algoritmizace se omezíme pouze na staticky alokovaná pole.

</aside>

Definice pole

Definice pole se v případě vývojových diagramů dá vyřešit velmi jednoduše. Pokud se jedná o “úvodní” definici je možné přímo v příkazovém bloku uvést v hranatých závorkách výčet všech hodnot prvků pole a ty jednoduše přiřadit.

Definice pole v jazyku vývojových diagramů

Definice pole v jazyku vývojových diagramů

<aside> <img src="/icons/light-bulb_yellow.svg" alt="/icons/light-bulb_yellow.svg" width="40px" />

I zde platí, že pokud spojíme v jednom kroku deklaraci a definici pole, jedná se inicializaci.

</aside>

Abychom si v některých případech usnadnili práci, můžeme v rámci vývojových diagramů inicializovat pole i zjednodušeným způsobem.

Inicializace jednorozměrného pole náhodnými hodnotami

Inicializace jednorozměrného pole náhodnými hodnotami

Tímto způsobem vytvoříme například pole váha, jehož délka odpovídá hodnotě proměnné délka, a které je naplněno náhodnými celými čísly.

Podobně můžeme vytvořit pole věk o délce pět, přičemž všechny prvky budou mít počáteční hodnotu 0.