Základní (jednorozměrná) pole nám někdy pro pohodlnou práci nestačí. V některých situacích potřebujeme složitější způsob ukládání dat. Pro tyto případy používáme vícerozměrná pole. V této kapitole se zaměříme na dvourozměrná pole, která si můžeme představit jako tabulku – tedy strukturu složenou z řádků a sloupců.

index	0	1	2	3	4	5	6	7
0	74	101	115	116	108	105	32	116
1	111	104	108	101	32	110	101	107
2	100	111	32	114	111	122	108	117
3	115	116	105	108	32	116	97	107
4	32	115	101	32	110	97	100	32
5	115	101	98	111	117	32	122	97
6	109	121	115	108	101	116	101	32
7	97	32	114	97	100	115	105	32
8	98	101	122	116	101	32	118	101
9	110	0	0	0	0	0	0	0

I u dvourozměrných polí má každý prvek svůj index – přesněji dvojici indexů, která určuje jeho souřadnice v poli (řádek a sloupec). Stejně jako u jednorozměrných polí se indexování začíná od nuly.

Existují také trojrozměrná, čtyřrozměrná a obecně vícerozměrná pole. Ta se však pro potřeby výuky vývojových diagramů používají jen zřídka, protože jejich struktura je složitější a pro většinu úloh zbytečně komplikovaná.

Základní operace s dvourozměrným polem

Mezi základní operace patří, stejně jako u jednorozměrného pole definice a deklarace a následně práce s jednotlivými prvky.

Deklarace pole

Deklarace pole je ve své podstatě velmi podobná deklaraci proměnné. Stačí uvést jeho název a klíčové slovo pole, které je doplněno dvojicí hranatých závorek s číselnou hodnotou udávající počet prvků v každém rozměru.

Deklarace dvourozměrného pole

Definice pole

Definice pole se v případě vývojových diagramů dá vyřešit velmi jednoduše. Pokud se jedná o “úvodní” definici je možné přímo v příkazovém bloku uvést v hranatých závorkách výčet všech hodnot prvků pole a ty jednoduše přiřadit.

Definice dvourozměrného pole hodnotami

Jelikož se jedná o dvourozměrné pole je potřeba uvádět hodnoty do kombinace hranatých závorek pro každý řádek. tedy například čísla = [[1, 2, 3], [4, 5, 6], [7, 8, 9]]. Takto bychom vytvořili dvourozměrné pole 3x3, s hodnotami po řádcích od 1 do 9.

index	0	1	2
0	1	2	3
1	4	5	6
2	7	8	9

I zde platí, že pokud spojíme v jednom kroku deklaraci a definici pole, jedná se inicializaci.

</aside>

I v tomto případě bychom si měli dát pozor na fakt, že po deklaraci nemůžeme předpokládat, že v nově vytvořeném poli máme v každém prvku hodnotu 0. Abychom si v některých případech trochu zjednodušili práci, můžeme v případě vývojových diagramů inicializovat pole následujícím způsobem.

Inicializace 2D pole náhodnými čísly

Takto vytvoříme pole váha o velikosti šířka x výška, kde budou hodnoty náhodná celá čísla čísla. Nebo pole věk o velikosti 5 x 5 s prvky, kde každý má hodnotu 0.

Operace s prvky

Stejně jako v případě jednorozměrného pole, i zde je možné přistupovat na jednotlivé prvky pomocí indexů.

index	0	1	2	3	4	5	6	7
0	74	101	115	116	108	105	32	116
1	111	104	108	101	32	110	101	107
2	100	111	32	114	111	122	108	117
3	115	116	105	108	32	116	97	107
4	32	115	101	32	110	97	100	32
5	115	101	98	111	117	32	122	97
6	109	121	115	108	101	116	101	32
7	97	32	114	97	100	115	105	32
8	98	101	122	116	101	32	118	101
9	110	0	0	0	0	0	0	0

index	0	1	2	3	4	5	6	7
0	74	101	115	116	108	105	32	116
1	111	104	108	101	32	110	101	107
2	100	111	32	114	111	122	108	117
3	115	116	105	108	32	116	97	107
4	32	115	101	32	110	97	100	32
5	115	101	98	111	117	32	122	97
6	109	121	115	108	101	116	101	32
7	97	32	114	97	100	115	105	32
8	98	101	122	116	101	32	118	101
9	110	0	0	0	0	0	0	0

index	0	1	2	3	4	5	6	7
0	74	101	115	116	108	105	32	116
1	111	104	108	101	32	110	101	107
2	100	111	32	114	111	122	108	117
3	115	116	105	108	32	116	97	107
4	32	115	101	32	110	97	100	32
5	115	101	98	111	117	32	122	97
6	109	121	115	108	101	116	101	32
7	97	32	114	97	100	115	105	32
8	98	101	122	116	101	32	118	101
9	110	0	0	0	0	0	0	0