Větvení představuje základní operaci, která umožňuje měnit průběh algoritmu na základě určité hodnoty – ať už se jedná o hodnotu uloženou v proměnné, nebo například o vstupní údaj zadaný uživatelem.

Základní struktura

Základní struktura větvení byla uvedena již v předchozích příkladech. V jazyce vývojových diagramů se větvení zapisuje do kosočtverce, ve kterém je uvedena podmínka. Z tohoto bloku vycházejí dvě větve, z nichž každá se vykoná v závislosti na pravdivostní hodnotě uvedené podmínky.

Ukázka větvení v jazyku vývojových diagramů.

V zápisu je nutné vždy jednoznačně označit, která větev programu se vykoná v případě, že je podmínka splněna, a která naopak při jejím nesplnění. Typicky se k tomuto účelu používá označení “ANO” a “NE” , “Pravda” a “Nepravda” nebo symboly „+“ a „–“.

Je potřeba poznamenat, že není nutné, aby každá větev obsahovala příkazový blok. Existují situace, kdy příkazový blok obsahuje pouze jedna větev a druhá větev směřuje do další společné části nebo například na konec programu.

Ukázka větvení s různým vyvážením větví

V některých případech může být větvení navázáno na předchozí rozhodovací blok. Tyto podmínky se obecně nazývají vnořené. Takto zapsaný algoritmus může být při rozhodování velmi podrobný, na druhou stranu roste velikost zápisu a zároveň i jeho nepřehlednost. V těchto případech je možné využít logické operátory. Vysvětleno v další části.

Níže je zobrazen jednoduchý algoritmus, jehož úkolem je na základě zadaného počtu bodů vypsat výslednou známku podle bodové stupnice.

Ukázka vnořeného větvení v jazyku vývojových diagramů

Podmínka

Podmínka je obecně výraz, u kterého má smysl zkoumat, zda je pravdivý nebo nepravdivý. Typicky se jedná například o porovnání dvou hodnot (číslo je větší nebo rovno jinému číslu apod.).

Pro konstrukci podmínek se používají:

Relační operátory – pro porovnávání hodnot (např. =, ≠, <, >, ≤, ≥).
Logické operátory – pro spojování více podmínek (např. AND, OR, NOT).
Booleanovské proměnné – proměnné, které mohou nabývat pouze hodnot true/false, lze použít přímo jako podmínku.

Relační operátory

Relační operátory pracují s běžnými hodnotami (čísly, textem) a výsledkem operace je pravdivostní hodnota True (pravda) nebo False (nepravda). Základní operátory jsou uvedeny v tabulce níže.

Operátor	Význam	Příklad
==	rovná se	x == y; x ==5
!=	nerovná se	x != y; x != 5
>	větší než	x > y; x > 5
<	menší než	x < y; x < 5
<= ; ≤	menší nebo rovno	x <= y; x <= 5
>= ; ≥	větší nebo rovno	x >= y; x >= 5

Některé programovací jazyky mají různý způsob zápisu některých relačních operátorů nebo mohou obsahovat i jiné. Pro jazyk vývojových diagramů je tento výčet dostačující.

</aside>