Existuje několik způsobů zápisu algoritmu. Každý způsob je vhodný pro jiný účel. Některé varianty jsou určeny pro snadnější pochopení člověkem, jiné jsou striktně určeny pro počítač. Některé způsoby se pohybují na pomezí mezi těmito dvěma přístupy.
Tento způsob jsme využili již v předchozí části pro zápis úvodních příkladů. Jedná se o zápis, který nemá pevně stanovenou strukturu a slouží především k vyjádření základních principů algoritmu. Často vynechává některé náležitosti programovacího jazyka nebo části zjednodušuje.
Jelikož nemá pevně definovanou strukturu, může si každý programátor psát pseudokód téměř podle vlastního uvážení. Pro složitější programy však není tak přehledný jako například zápis pomocí vývojových diagramů.
Programovací jazyk má oproti pseudokódu předem stanovenou syntaxi. Zápis v něm se skládá z příkazů definovaných konkrétním jazykem.
Existuje několik kategorií, podle kterých lze programovací jazyky rozlišovat. Jedním z možných dělení je rozlišení na nižší a vyšší programovací jazyky.
Nižší programovací jazyk spočívá v psaní instrukcí přímo pochopitelných procesorem. Jedná se o elementární (nedělitelné) instrukce. Tyto programy jsou vždy vytvářeny pro konkrétní procesor nebo skupinu procesorů. Naopak vyšší programovací jazyk je syntakticky bližší běžnému jazyku svou strukturou a zápisem. Samotný kód je při spouštění nejprve převeden do podoby vhodné pro procesor pomocí kompilátoru.
Programovací jazyk
int p;
p = 5;
int n;
n = 10;
int pole [n];
for (int i = 0; i<n; i++)
{
Pole[i] = p;
}
Pseudokód
Vytvoř proměnnou p, ulož do ní hodnotu 5
Vytvoř proměnnou n, ulož do ní hodnotu 10
Vytvoř pole celých čísel o velikosti n;
Do každého prvku pole ulož hodnotu p;
O jazyku vývojových diagramů lze prohlásit, že představuje grafické rozšíření pseudokódu. Nemá přesně stanovenou syntaxi, pouze nezávazná doporučení. Celý rozhodovací proces se vykonává ve směru šipek. Do každého bloku vždy směřuje alespoň jedna šipka a kromě rozhodovacího bloku z něj také vychází alespoň jedna šipka. U rozhodovacího bloku vychází šipky vždy dvě.
Jazyk vývojových diagramů slouží k zápisu algoritmu pomocí propojených grafických bloků. Tyto bloky se dělí do tří hlavních skupin.
Tyto bloky slouží pro označení počátku a konce algoritmu.
Bloky Začátek a Konec
Základní blok, který, jak již název napovídá, provádí operace. Co si lze představit pod pojmem „operace“? Například sečtení dvou čísel, přiřazení hodnoty do proměnné nebo vypsání nějaké hodnoty na obrazovku.
Ukázka operačních bloků
Na obrázku výše je patrné, jak mohou operační bloky vypadat v praxi. První blok zleva představuje obecný tvar operačního bloku. Ve druhém bloku je do proměnné *x* přiřazena hodnota 25. Ve třetím bloku se vypíše text uvedený v závorkách a v posledním bloku se načte hodnota zadaná uživatelem do proměnné *x*.
<aside> <img src="/icons/light-bulb_yellow.svg" alt="/icons/light-bulb_yellow.svg" width="40px" />
Proměnnou je možné si představit jako pojmenovaný prostor v paměti. Umožňuje nám ukládat hodnoty, které můžeme v průběhu algoritmu používat nebo měnit. Více v další kapitole.
</aside>