Hard Disk Drive (do češtiny překládán jako Pevný Disk) je elektro-mechanická paměť, která je používána jako sekundární paměť v PC. Přístupová doba je vyšší než v případě RAM pamětí a je tedy vhodný k ukládání velkého množství dat. Ukládání a načítání funguje na principu magnetické indukce. K základní desce je připojen pomocí SATA konektoru. HDD je nevolatilní.
Pevný disk se skládá ze dvou základních součástí. Z kruhové desky (plotny) a čtecí hlavy. Při roztočení načítá čtecí hlava požadovaná data. Přístup k datům je sekvenční. Při čtení i zápisu je tedy nutné se "prokousat" i přes zrovna nepotřebná data a nalézt požadovaný soubor/složku/...

Skleněné nebo kovové plotny jsou pokryté tenkou magneticky měkkou vrstvou (snadno zmagnetizovatelný materiál). Data jsou na disku uložena zmagnetováním míst, jež se provádí pomocí čtecí hlavy a elektrického proudu, na stejném principu je realizováno i čtení. Při pohybu čtecí hlavy nad zmagnetizovaným povrchem (každé místo na disku je magnetizováno jiným směrem) se na cívce indukuje elektrický proud a ten je řídící jednotkou disku převáděn zpět na 0 a 1. [1]
Jelikož se jedná o mechanické medium, je potřeba dbát zvýšené opatrnosti na mechanické otřesy, zvláště pak v případech, kdy je disk v provozu. Standardně se čtecí hlava plotny nedotýká. Pokud by došlo k otřesu, může čtecí hlava plotnu mechanicky poničit.
Standardní velikost pevných disků je 3,5" pro stolní počítače a 2,5" pro notebooky.
Magnetický povrch plotny disku se dělí na stopy, sektory a cylindry. Toto fyzické uspořádání pevného disku se označuje termínem geometrie disku. [1]

Stopa je soustředná kružnice (mají stejný střed v ose disku). Na stopě se nachází sektory - nejmenší adresovatelné jednotky paměti (obvykle 4096B). Za předpokladu, že je disk složen z více ploten jsou všechny sektory, které jsou na stejném místě každé plotny (bez pohybu čtecí hlavy), označovány jako cylindr.
Pevný disk může být rozdělen na diskové oddíly, takže je logicky rozčleněn na více menších částí, se kterými operační systém pracuje tak, jako by to byly samostatné disky. Organizace složek a souborů si řídí operační systém pomocí souborového systému.
Určuje množství dat, které je možné na disk uložit. V dnešní době je standardní kapacita udávána v TB. (Tera tj. 10^12B 1 000 000 000 000B).
Při použití není uživateli k dispozici celá paměť, část paměti je potřebná pro organizaci informací na disku (viz. souborový systém).
Rychlost otáčení pevného disku určuje, jak rychle otáčí osa plotnami. Měřena v RPM (Revolutions Per Minute). standardně 5 400 nebo 7 200 rpm.
Čím větší je rychlost otáčení , tím větší je přenosová rychlost a menší přístupová doba.
Určuje jak rychle je možné z disku načítat a zapisovat data. Čím rychlejší čtení a zápis tím lépe. Tento parametr je ovlivněn i rychlostí otáčení.